Rostlinná vlákna: bavlna a len

pic
Foto: mari.bou

Příze obecně se vyrábějí z živočišných, rostlinných a syntetických vláken. Mezi živočišná vlákna patří hedvábí (produkované housenkou bource morušového), ovčí vlna, vlna z lamy alpaky, velbloudí vlna, vlna z angorského králíka, vlna z kašmírské kozy nebo vlna z pižmoně východního. Rostlinná vlákna se vyrábí z bavlny, lnu, ramie bílé (asijská tropická rostlina listy podobná kopřivě, pěstuje se pro lýkové vlákno), ze sóji, bambusu, pinie, kopřivy a jiných rostlin. Mezi syntetická, člověkem uměle vyráběná vlákna, patří například akryl, nylon, polyester a další.

Různé materiály (vlákna) splňují různé vlastnosti, jako je například vzdušnost, pružnost, jemnost, savost, barvitelnost.

Foto: mari.bou

Foto: mari.bou

Bavlník (Gossypium) je tropická rostlina s velkými žlutými a později nachovými květy. V tobolkách jsou semena, která jsou porostlá bílým chmýřím, tj. bavlnou. Na světě existuje až sedmdesát druhů bavlníků, ale pěstují se především tři základní druhy: bavlník barbadoský, který poskytuje nejkvalitnější bavlnu a je původem ze střední Ameriky (v Mexiku se našly zbytky látek starých cca 7000 let). Dále je to bavlník srstnatý a bavlník bylinný. Každý bavlník dává jinou přízi.

Nejjemnější a nejměkčí vlákna, dlouhá a kvalitní, pochází z egyptských bavlníků a z bavlníků z amerického Sea Island. Mezi nejluxusnější bavlněná vlákna patří egyptská bavlna, která se pěstuje na březích Nilu. Má delší vlákno než česaná bavlna (ta prochází dodatečným procesem, ve kterém se zbavuje krátkých, silných vláken, čímž je výsledná bavlněná příze měkčí a hebčí) a vyniká svojí měkkostí. Čím jsou vlákna bavlny delší a jemnější, tím je i příze z nich vyrobená, silnější a hebčí.  Bavlna obecně není pružná, neizoluje, je těžká, ale odolná proti opotřebení, dobře absorbuje tekutiny a dobře pohlcuje barvu. Vzhledem k tomu, že má tendenci se po upletení či uháčkování vytahovat, často se kombinuje s vlnou nebo akrylovým vláknem. Bavlněné tkaniny se dají bez problémů prát v pračce, mokrá bavlna je vždy pevnější než suchá.

Bavlněné tobolky mají ještě další využití. Po odstranění vláken se ze zbytků tobolek lisuje olej, který se používá při vaření, ale i při výrobě omáček a dalších potravin.

Mercerovaná bavlna: mercerace je způsob úpravy bavlněných vláken, kterou v 19. století vyvinul Angličan John Mercer. Bavlna se máčí v koncentrovaném louhu sodném, čímž vlákna nabobtnají a zmenší se tím délka vlákna až o 25%. Bavlněným vláknům dodá tato úprava vyšší pevnost, sílu, lesk a příjemnější omak.

Foto: mari.bou

Foto: mari.bou

Lněné příze se vyrábějí ze stonku jednoleté rostliny lnu setého (lat. Linum usitatissimum L.). Po bavlně je len nejdůležitějším typem rostlinného vlákna. Len se sklízí vytrháváním – rostlina se vytáhne i s kořínky proto, aby se zachovala přirozená délka lněných vláken. Sklizený len se po odstranění semen vyčesává, rostliny se pak namáčejí a poté se z ních musí vymlátit voda. Po spředení je příze velmi pevná, a zároveň jemná. Základní lněné vlákno je o něco delší a pevnější než bavlna. Len je za mokra pevnější než za sucha. Len nepatří mezi pružné materiály, proto se velmi často mísí s jinými vlákny, aby byl měkčí a lépe se s ním pracovalo, napříkld s bavlnou, ale i s ovčí vlnou a třeba nylonem či akrylem. Lněná příze dobře drží teplo, v zimě lněné vlákno hřeje a v létě ochlazuje.

Další odkazy k tématu jsou zde, zde, zde a zde

Kdo s přírodními materiály pracuje, sám ví, že držet v ruce po mnoho hodin práce takový materiál, je něco zcela jiného než pracovat se syntetikou :)

Kouzlo přírodního materiálu

pic
Foto: mari.bou

Protože tento blog začíná, chtěla bych se s Vámi na úplný začátek podělit o své zaujetí přírodními přízemi…

Vlna je pravděpodobně nejstarším vláknem, které bylo utkáno do látky. Tkala se už před 7000 lety. Vedle vlny je tradičním materiálem len, bavlna, hedvábí, juta, sisal. Lněná, vlněná a bavlněná vlákna se musí nejprve spřást (stočit) do příze, která se potom tká, tj. dvě sady kolmo uspořádaných vláken se vzájemně propletou. Předením se tradičně zabývaly ženy a ručnímu tkaní se až do průmyslové revoluce věnovali muži.

Z vláken získaných od zvířat je nejpoužívanější ovčí vlna. Lněné vlákno pochází ze stonku lnu a získává se tak, že se stonky nejdřívě po celé délce rozštěpí a na několik týdnů se ponoří do vody, aby se vyextrahovala pryskyřice pojící vlákna dohromady. Bavlněná vlákna rostou v tobolkách bavlníku a jsou mnohem kratší než lněná vlákna (od 3 milimetrů do 6,5 centimetrů). Z tobolek se vlákna vyčesávají a oddělují od semen. Žádná z těchto přírodních vláken nejsou dostatečně dlouhá na to, aby se z nich dalo přímo tkát. Vlákna se musí neprve upříst tak, že se položí rovnoběžně vedle sebe a zkroutí se. Původně se předlo na vřetenu, dnes se spřádá strojově. Vlákna jsou stáčena do různě silných přízí. Spřádáním, kombinováním, různých druhů vláken se vyrábí příze směsná.

Vlákna ovčí vlny si lidé vysoce cenili už v dávných dobách a její hodnotu oceňují i dnes. Vlněné vlákno má díky přírodnímu dutému vláknu jedinečné termoizolační vlastnosti. Mezi další vlastnosti vlny patří schopnost pojmout a odpařit několikanásobně více vlhkosti než třeba klasická bavlna. Struktura vlněného vlákna způsobuje tzv. samočistící efekt, neboť vlněné vlákno má členitou, vřetenovitou strukturu a vnějšek je tvořen pletivem z tisíců překrývajících se šupin. Ze stejného důvodu je vlněné vlákno také dobře prodyšné, což například syntetické vlákno neumí. Vlna je také antialergenní materiál, neboť její proteinové vlákno na sebe váže mnohé škodlivé substance včetně řady virů, bakterií, roztočů a dalších mikroorganismů. Vlněné vlákno je také voděodolně, díky obsahu lanolinu (a opět struktuře vlákna) nepromokne vlna tak snadno jako syntetika. A tak vlna hřeje a chrání člověka stejně tak dobře jako mnohé savce už po miliony let naší existence.

Foto: mari.bou

Foto: mari.bou
  • Z ovčí vlny je nejjemnější vlna Merino (super-fine), která je složena z 16mikronového vlákna (tj. 0,016mm). Ovčí vlna merino pochází z horských ovcí původně žijících ve Španělsku odkud se rozšířily postupně do celého světa. První ovce druhu Merino byla pro výrobu vlny vyšlechtěna ve Španělsku okolo r. 1700
  • Neobyčejně měkká a v současné chvíli jedna z nejvybranějších a nejvíce ceněnných materiálů je vlna alpaka, která se získává z domestikovaných jihoamerických lam alpak, žijících v nadmořské výšce vyšší než 4000 metrů, především v Peru. Vlákna této vlny jsou 3x silnější a mají 7x vyšší izolační schopnosti než vlákna běžné jehněčí vlny. Vlna alpaka se zpracovává ručně. O alpace se říká, že je teplejší než vlna a měkčí než kašmír nebo mohér
  • Hojně se využívá také velbloudí srst, která je jemnější a hřejivější než ovčí
  • Vlna z kašmírské kozy a angorského králíka se využívá na výrobu především velmi jemných pletenin

k dalšímu čtení o alpace a ovčí vlně tady a ještě tady

Přírodní materiály tedy jistě nadchnou všechny kdo mají rádi kvalitní zpracování, za kterým se nachází kus vlastního příběhu :)

Tvořivá Ovečka

Tvořivá Ovečka